Reklama
Reklama
Po ohni Říšského sněmu přišla naprostá zkáza. A nejen pro Německo
Shutterstock

Černý den pro Němce! Nejničivější teroristický čin vykonaný v Německu

27. února 2016 04:00 / Zprávy
Před 83 lety, 27. února 1933, paralyzovala Němce zpráva o tom, že hoří budova Říšského sněmu. Požár, který byl nahlášen v 10 hodin večer a zlikvidován byl po 1,5 hodině, napáchal značné škody. Co bylo ale ještě daleko horší, že se stal signálem ke spuštění nejhorších událostí, které měly Evropu teprve potkat. Tedy nástupu nacistického režimu v Německu.

Druhý den po požáru popsala oficiální agentura "Pruská tisková služba" událost jako "nejnestvůrnější teroristický čin vykonaný bolševismem v Německu". Okamžitou reakcí bylo vydání Reichstagsbrandverordnung (Dekretu o požáru Říšského sněmu) prezidentem von Hindenburgem, který omezil mnohá lidská práva. S okamžitou účinností byla omezena svoboda projevu, svoboda tisku, shromažďovací právo či poštovní tajemství. Brzy byla zakázána komunistická a následně i demokratická shromáždění, zastaven byl tisk novin a časopisů a několik tisíc osob bylo zatčeno. Dalších články dekretu umožňovaly těžší tresty včetně trestu smrti za založení požáru veřejných budov.

Ze založení požáru byl obviněn Holanďan Marinus van der Lubbe, Němec Ernst Torgler a tři Bulhaři Georgi Dimitrov, Blagoi Popov a Vasil Tanev. V následném tzv. Lipském procesu byl odsouzen pouze van der Lubbe, pro ostatní čtyři muže se nenašel dostatek důkazů na prokázání viny. Holanďan byl popraven 10. ledna 1934.

Okolnosti požáru ale využila Hitlerova propaganda a o měsíc později jeho NSDAP ve volbách získala 44 procent hlasů. K moci se tak dostal režim, který nakonec uvrhl celý svět do ničivé války.  
slj | inStory.cz
KOMENTÁŘE

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Takhle jste Dášu Havlovou dlouho neviděli!

Celebrity

Copak to ta Eva Herzigová dělala na lodi? To jsou

Sport

Lékaři zachránili bojovníka s prasklou lebkou